Nové spojení” má propojit žst. Praha hlavní nádraží a Masarykovo
nádraží s žst. Praha-Libeň, žst. Praha-Vysočany a žst. Praha-Holešovice
a tím umožnit kapacitní napojení tratí ze severu a východu do hlavního
nádraží. V současnosti vyhovuje kapacitně a částečně i technicky pouze
dvoukolejné propojení mezi Libní a Masarykovým nádražím. Mezi
Holešovicemi a Masarykovým nádražím a hlavně mezi Vysočany a
Masarykovým nádražím přímé spojení není. Mezi hlavním nádražím,
Vysočany, Holešovicemi a Libní existuje v současnosti jednokolejné
spojení tzv. Vítkovskou tratí. Od Libně je pak spojení možné ještě po
jednokolejné “Hrabovské spojce”. Obě tato spojení jsou s ohledem na
jejich jednokolejnost a na stávající směrové a sklonové poměry dané
dobou jejich vzniku (r. 1872), nekapacitní a technicky nevyhovující.
Důkazem toho je v současnosti provozovaná rychlost. Obě trati jsou
pojížděny rychlostí 50 km/h s omezeními na 30 km/h. To pociťují
cestující především při dojíždění vlakových souprav na hlavní nádraží,
kde dochází k častým dlouhým čekáním před vjezdem do stanice a
následnému zpoždění. Na “Hrabovské spojce” jsou navíc z důvodu
sklonových poměrů vyloučeny jízdy některých rychlíkových souprav, které
tak musí být vedeny výlučně po “Vítkovské trati”, kde jsou zase
nevyhovující směrové poměry. Tyto poměry rozhodně nejsou vyhovující pro
provoz na rychlíkových tratích a tratích příměstské a městské železnice
hlavního města evropského státu na počátku 3. tisíciletí.
Výstavba “Nového spojení” předpokládá vybudování dvou dvoukolejných tratí mezi Balabenkou (směr Holešovice a Vysočany) a Libní a žst. Praha hlavní nádraží, zachování dvoukolejného spojení mezi žst. Praha-Libeň a Masarykovým nádražím a zrušení dnešních nevyhovujících spojení po “Vítkovské trati” a ”Hrabovské spojce”. Tratě “Nového spojení” jsou vedeny ve výsledné variantě ve dvou tunelových troubách horou Vítkov, čímž bude podstatně omezen negativní vliv železniční dopravy na obyvatelstvo v oblasti Karlína a Žižkova . Původní záměr vést trati v odřezu na severním svahu Vítkova a v zákryvu na jižní straně byl na základě výsledku dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (E.I.A.) opuštěn a srovnávací studie variant KV (Karlín, Vítkov) a 2T (dva tunely). Celá stavba je konstruována na rychlost 80 km/h.
Kromě již zmíněných dvou tunelů pod Vítkovem je za technicky významné objekty možno považovat estakádu mezi Bulharem a Vítkovem, která překlene Husitskou a Trocnovskou ulici, mimoúrovňové křížení tratí v prostoru “Sluncová” a silniční estakádu , souběžnou s tramvajovým mostem v prostoru Krejcárku, která umožní odstranit dnešní poslední existující úrovňový přejezd přes trati Praha – Lysá n.L/Neratovice v centrální oblasti města. Tento přejezd je důvodem pro neustále se tvořící kolony aut v ulicích Novovysočanská a Pod plynojemem a zapříčiňuje tak jejich častou neprůjezdnost.
Jelikož stavba probíhá v městském intravilánu, jde řešení technických problémů ruku v ruce s řešením architektonickým a to jak z hledisek pohledových celků, tak i při řešení detailů. Je možno konstatovat, že stavba “Nového spojení” se nebude pohledově uplatňovat z turisticky frekventovaných míst (Hradčany, Letná apod.). I když stavba je navrhována tak, aby její provádění zasahovalo co nejméně do života města a jeho obyvatel, nelze zcela vyloučit jistá dopravní omezení, zvýšení hlučnosti v bezprostředním okolí stavby a narušení části výhradně nekvalitní náletové zeleně v průběhu výstavby. Po ukončení stavebních prací dojde k obnovení stávající zeleně a jejímu doplnění novou kvalitní výsadbou. Součástí stavby je i vybudování odpočinkové zóny na uvolněných prostorách, navazujících na zeleň dnešního Vítkova, případně na novou funkci tohoto prostoru.
Bližší informace na oficiálních stánkách :
Zdroj : www.novespojeni.cz